Nemáte někdy pocit, že je současná výchova poněkud pedocentrická? Člověk má vždycky tendenci jít cestou určitého extrému, výchovu nevyjímaje. Ještě mnozí z nás dříve narozených pamatují autoritativní výchovu. Přísná až vojenská výchova byla nepochybně velice efektivní, ale dotyčný člověk si nesl následky v podstatě po celý život v podobě různých neuróz, úzkostí, perfekcionismu nebo celoživotního pocitu méněcennosti.
To, že nastala v tomto modelu změna, bylo jistě velmi žádoucí. Ale bohužel se situace zvrátila do jiného extrému. Dítě je ve středu zájmu a v podstatě se kolem něj točí svět. Ve škole učitelé nemají dávno autoritu, přirozený respekt k autoritám je vnímaný jako nežádoucí. Velmi často jsou to rodiče, kteří místo, aby svému dítěti domluvili, jdou ostře proti učiteli a tak se nezřídka stává, že učitelé na to už psychicky nemají a jdou pracovat mimo obor.
Také už dávno nejsou děti vedeny ke slušnému chování. My bychom si v dětství nedovolili v autobuse ani sednout, dnešní děti a mládež zásadně nepouští sednout starší, postižené nebo těhotné ženy. Děti nejsou vedeni k pokoře a slušnosti. Zato prosazování vlastních zájmů za každou cenu, je v současné době vnímáno jako velmi žádoucí.
Samozřejmě zdravá asertivita je určitě užitečná, ale rozhodně ne agresivita,kdy člověk nebere na nikoho ohledy.
Samozřejmě dítě představuje obraz svých rodičů a proto je na místě otázka, kdo jsme my, že si vychováváme takovou sobeckou a bezohlednou generaci?
Představte si dnešní děti na pozici vedoucích, manažerů, lékařů, právníků, zákonodárců, sociálních pracovníků, zdravotních sester a techniků. Jste klidní? Máte pocit, že tito lidé budou zodpovědně plnit svou práci a bude na ně naprosté spolehnutí?
Pokud ještě nemáte děti, položte si tyto zásadní otázky, pokud už děti máte, zkuste si položit otázku, co bych ještě mohl změnit?
