Ve středověku hrál prim muž, vládce a bojovník. Žena si jen obtížně hledala v české historii místo. A přesto význam žen byl rozhodně nezanedbatelný. Podívejme se například na kněžnu Ludmilu. Christianizace Čech by byla zcela nemožná bez její velmi aktivní intervence. Tak jako je christianizace Čech spojena s kněžnou Ludmilou, christianizace Polska je spojena s českou kněžnou Doubravkou.
Doubravka byla dcerou Boleslava I. Ano toho, který nechal popravit svého bratra svatého Václava. Boleslav I. se sice dopustil hrozného zločinu, ale jako vládce si počínal poměrně zdárně. Shledal jako užitečné získat podporu polského knížete Mieška. A účinným nástrojem je sňatková politika. Doubravka se stává manželkou pohanského knížete a spolu s ní do polské země putují také čeští kněží, aby pohanskou zemi proměnili na křesťanskou. Sám piastovský kníže si to přál. Uvědomil si totiž, že je to politicky prozíravé řešení. A tak se stává česká kněžna polskou apoštolkou.
Boleslav I. měl ovšem ještě jednu dceru Mladu, která má pro historii nemenší význam než její sestra Doubravka. Jestliže Doubravka byla první polskou apoštolkou, Mlada byla prvním českým diplomatem. Mlada byla řeholnice, která byla na svou dobu pravděpodobně velmi vzdělaná. Její bratr kníže Boleslav II. se chtěl zbavit závislosti na Řezenské diecézi a chtěl založit svou vlastní, která by byla v Praze.
Proto vyslal do Říma za tehdejším papežem Janem XII. svou sestru Mladu, která se jevila díky své zbožnosti, vzdělanosti a kultivovanosti jako vhodný kandidát na vyjednávání. Papež její prosbu vyslyšel a co více, dovolil jí založit také první klášter na území Čech a nutno říci, že to byl klášter ženský a byl založen jako benediktýnský klášter při kostelu svaté Jiří. Mlada se samozřejmě stala jeho abatyší a její řeholním jménem se stává Marie.
